Neplacená neformální práce, kterou ženy uskutečňují častěji než muži, ovlivňuje také jejich dopravní chování. Konkrétně ovlivňuje typ, množství, délku a cíl uskutečněných cest. Nejvýraznější rozdíl spočívá v dostupnosti a užívání osobního automobilu, jež je u Čechů nejvíce používaný dopravní prostředek. Zvyšuje se zájem o udržitelný přístup k dopravě a vytváření veřejného prostoru. Více jak tři čtvrtiny účastníků se domnívá, že je důležité vytvářet pěší zóny v městských centrech a obytných zónách. Především u žen je stěžejní při výběru automobilu pocit bezpečí. Tyto výsledky vyplývají z průzkumu Dopravní chování žen v datech, který byl realizován Centrem dopravního výzkumu ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.
Projekt Dopravní chování žen v datech se zaměřil právě na rozdíly v dopravním chování mužů a žen. Do průzkumu se zapojilo 8900 českých jedinců starších 18 let, z toho bylo 4336 mužů a 4564 žen.
Vliv tradičního rozdělení společenských rolí ovlivňuje především rozdíly v účelu cest mužů a žen. Hlavní mezipohlavní rozdíly jsou u cest do práce a u služebních cest, které se významněji týkají mužů. Ženy, a pak ještě výrazněji skupina žen ve věku 30-49 let, častěji realizují cesty za účelem doprovodu a péče a dále rovněž cesty za účelem nákupu věcí do domácnosti. U žen se také mnohem více než u mužů projevuje princip multimodality a řetězení cest, kdy během jediné cesty chtějí zajistit spoustu věcí.
Spokojenost s dopravní obsluhou je ovlivněna velikostí místa bydliště, absencí spojů v určité denní době nebo nevyhovujícím umístěním dopravních zastávek. Nespokojení/é jsou ti/y, jež v porovnání s celkovým průměrem méně používají auto jako aktivní řidiči, nemají řidičský průkaz nebo aktivně neřídí.
Muži mají ve větší míře řidičský průkaz a současně je mezi nimi větší množství aktivních řidičů. Nejzásadnější rozdíly v dopravním chování mužů a žen lze spatřit u nejstarších věkových skupin – s vyšším věkem zřetelněji ubývá aktivních řidiček. V nejstarší věkové skupině 71+ se vyskytuje pouze 24% aktivních řidiček, zatímco u mužů je stále aktivních 78%. Zřetelné rozdíly ve vlastnictví řidičského průkazu a v aktivním řízení se ovšem vyskytují ve všech věkových skupinách.
U žen se ve větší míře vyskytuje podpora udržitelné dopravy, například vytváření veřejných prostranství bez aut, dále si více uvědomují důležitost řešení záporných dopadů automobilové dopravy na životní prostředí či si více uvědomují, že by lidé měli snížit jízdu automobilem.
Stěžejní, především pro ženy, je pocit bezpečí, bezbariérovost a vyhovující dopravní obslužnost. Tyto aspekty rostou na důležitosti s přibývajícím věkem. Senzitivnější jsou dále těhotné ženy, rodiče s malými dětmi, senioři a osoby starající se o druhého člověka.
V době, kdy se sbíraly data do tohoto průzkumu, bylo Česko v 1. vlně epidemie koronaviru. Karanténa měla vliv na dopravní chování zhruba poloviny účastníků průzkumu. Zejména ženy všech věkových skupin změnily své dopravní chování. Průzkum Dopravní chování žen v datech navázal na výzkum Ženy v dopravě, který Ministerstvo dopravy nechalo realizovat Centrem dopravního výzkumu v roce 2019. Hlavním cílem obou studií bylo zjistit specifické potřeby skupin obyvatel. Data, která díky těmto studiím vznikla, byla zohledněna během dopravního plánování v České republice.
Aktuální trendy, jež se uplatňují v některých evropských městech (např. Vídeň, Paříž, Barcelona a další menší města a obce), čerpají ze zásad udržitelného rozvoje a tzv. genderového plánování v dopravní obslužnosti a infrastruktuře. Cílem tohoto přístupu je odstranění bariér, které omezují určité skupiny obyvatel (děti, senioři, ženy atd.), podpora jejich ekonomické aktivity a celková podpora životních podmínek.