Prodej základních potravin za ceny, za které je často ani nejde vyrobit a lákat přitom zákazníky na mnohem dražší zboží. Řeč je o praktikách nadnárodních řetězců, které nezmizely ani v období pandemie. Tyto praktiky přitom velmi škodí českým prodejnám. Čeští obchodníci proto vyhlížejí tvrdší opatření úřadů, jež by měly ukončit společný postup těchto řetězců i skutečnost, že na některém zboží nemohou vydělat, čímž porušují zákon.
Podnákladové ceny řetězců se nejčastěji vztahují na základní druhy zboží, zde patří například mouka, cukr či mléko. Cílem zahraničních řetězců je nalákat zákazníky do prodejny na danou položku, přičemž si zákazníci kromě ní zakoupí také zboží za běžné ceny, které se však dá v českých obchodech pořídit mnohem levněji.
Dle Družstva CBA by do této problematiky měl důrazněji zasahovat antimonopolní úřad. Jestliže nadnárodní řetězec prodává základní komoditu pod cenou, porušuje tím princip rovné hospodářské soutěže. Vysokými cenami ostatního zboží totiž dotuje komodity, které nabízí pod cenou a má tak neférovou výhodu v porovnání s menší konkurencí.
Podobnou situaci lze pozorovat ve společné cenové politice těchto řetězců. U téměř třetiny zboží mají řetězce v České republice stejné ceny. Český zákazník tak nemá šanci koupit tyto produkty levněji než s 150% cenovou přirážkou. Takto komentuje aktuální situaci předseda družstva CBA Roman Mazák. Cílem řetězců je obsadit celý trh s potravinami v naší zemi. Do budoucna se tyto řetězce nejspíše budou snažit vymýtit české obchodníky a dále zvýší své ceny. Jedním ze způsobů, jak toho docílit, je využití podnákladových cen.
Problematika podnákladových cen se přitom objevuje pouze v naší zemi. Podle Mazáka vyžaduje současná situace komplexní úpravu legislativy, jež by se měla zaměřit na spoustu problémů souvisejících s prodejem potravin u nás.