Smrt manžela nebo manželky je velmi náročná životní situace. Zákon o důchodovém pojištění myslí i na tyto okolností a vymezuje podmínky, za kterých má jedinec nárok na tento druh důchodu. Kolem vdovského a vdoveckého důchodu se vyskytuje velké množství omylů. V tomto článku se dočtete o nejčastějších omylech, které vymezila Česká správa sociálního zabezpečení.
Tento typ důchodu se přiznává automaticky
Toto je první z omylů. O pozůstalostní důchod musí jedinec požádat. Žádost sepíše s pozůstalým manželem nebo manželkou okresní místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečen
K této žádost je nutné předložit doklad totožnosti žadatele a úmrtní list zesnulé osoby, popřípadě také oddací list. V případě, že zesnulá osoba zatím nepobírala svůj důchod, předkládají se rovněž doklady týkající se zesnulé/ho, jenž se přikládají k žádosti o starobní/invalidní důchod (např. doklad o studiu).
Získání potřebného období pojištění se u vdoveckého/vdovského důchodu nevyžaduje
Tato skutečnost platí pouze v případě, kdy k úmrtí manžela/manželky došlo následkem pracovního úrazu. Vdovec nebo vdova mají nárok na vdovský/vdovecký důchod po manželovi/manželce, který/á pobíral/a starobní nebo invalidní důchod třetího stupně či vyhověl/a v den úmrtí podmínce nutné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod.
Vdovský/vdovecký důchod náleží natrvalo
Pozůstalostní důchod náleží obyčejně po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky. Po takto vymezené době náleží pozůstalostní důchod pouze v jasně vymezených případech (např. pokud pozůstalý pečuje o nezaopatřené dítě, své rodiče nebo rodiče zemřelého manžela/manželky.
Také druh/družka má nárok na pozůstalostní důchod
Jedná se o další omyl. Po druhovi či družce pozůstalostní důchod nenáleží. Výjimkou není ani dlouhodobé soužití.